Osvicení příjde po umytí - Auroville.cz

Duben 2012

Z historie vonných tyčinek. Kadidlo, Frankincense.

19. dubna 2012 v 15:16 | Martin Vágner |  Vonné tyčinky
Historie vonných tyček

Kadidlo (z latinského incendere "spálit") je složeno z aromatických biotických materiálů, které při spalování uvolňují voňavý kouř. Slovo kadidlo odkazuje na samotné látky, spíše než k vůni, které ji produkují. Používá se při náboženských obřadech, dále pak k rituálnímu čištění, aromaterapii, meditaci, pro vytvoření duchovní atmosféry a pro vyčištění nepříjemných pachů.

Kadidlo se skládá z aromatických rostlinných složek, často v kombinaci s esenciálními oleji. Kadidlo lze obecně rozdělit do dvou hlavních typů:. "Nepřímé spalování" a "přímé spalování. " Nepřímé spalování kadidla (neboli "nehořlavé kadidlo") není schopno spalovat samo sebe, a vyžaduje samostatný zdroj ohně (dnešní vonné tyčky). Přímé spalování kadidla se vyrábí v několika formách, včetně vonných tyčinek , kužely, a pyramidy.

Kadidlo se používá v čínské kultuře od neolitu a stalo se více rozšířené za dynastií Xia, Shang a Zhou. Prvni zaznamenané použití kadidla pochází ze starověké Číny, kde se vyrábělo z bylin a rostlinných produktů (např. Cassia , skořice, Styrax, santalové dřevo). Používalo se během naboženských obřadů. Nakonec i hinduisté přijali používání kadidla z Číny, ale byli první, kdo začal používat bambusové tyčky obalené kadidlem.

Kolem 2000 př. n. l. byla starověká Čína první civilizací, která začala používat kadidlo v náboženském smyslu, totiž k uctívání.

V Číně dosáhlo použití kadidla svého vrcholu během dynastie Song. Byly postaveny řady budov pro zpracovávání kadidla do vonných směsí.
V Indických Védách (starověké hinduistické texty) a to zejména Atharva Védě je kadidlo zaznamenáno. Což naznačuje, že jeho používání je velice stará tradice.

V roce 3600 př. nl, dorazilo kadidlo do Egypta. Zásluhu na tom měli Indičtí obchodníci. Faraóni si tuto novinku velice brzy oblíbili. Začalo se používat na odhánění démonu a k potěšení bohů. Dále bylo nalezeno kadidlo v mnoha prehistorických egyptských hrobkách v El Mahasna.Nejstarší nalezené kadidlo sahá až do 5. dynastie. Chrám Deir-el-Bahari, v Egyptě, obsahuje sérii rytin, které líčí výpravy pro kadidlo.

Babylonští věštci používali kadidlo k modlitbám. Rychle se rozšířilo z Babylónu do Řecka a Říma.

Civilizace na řekách Indus a Ganga používali kadidlo ručně nalisované na bambusovou tyčku (podobné dnešním vonným tyčkám). Důkazy nasvědčují tomu, že sloužily hlavně pro své aroma.

V 6. Století je přinesly korejští buddhističtí mnichové do Japonska. Využívali mystické vůně pro očištné obřady. Velice delikátní vůně Koh (kvalitní japonské kadidlo) se stal zdrojem pobavení a zábavy císařského dvora Heian Era o 200 let později.

Během 14. století Shogunátu si samuraj vykuřoval helmu a brnění k dosažení aury neporazitelnosti. Za éry Muromachiho v 15. a 16. století, se kadidlo (Kodo) začlo šířit do horní a střední třídy japonské společnosti.
Přeložil pro Vás auroville.cz z: http://en.wikipedia.org/wiki/Incense

Proč Aloe Vera léčí? 7 nejvýznamnějších důvodů

14. dubna 2012 v 12:31 | Auroville Ghost |  Aloe Vera

Mohlo by se říci, že Aloe Vera léčí protože obsahuje minimálně 6 antiseptických látek: lupeol, kyselinu salicylovou, močoviny, kyselinu skořicovou, fenoly a síru. Tyto látky jsou považovány za antiseptické, protože zabíjejí nebo kontrolují plísně, bakterie a viry, a proto je Aloe Vera schopná pomáhat léčit mnoho vnitřních i vnějších infekcí. Lupeol a kyselina salicylová zase tlumí bolest.

Nejenom to Aloe vera obsahuje i minimálně 3 protizánětlivé mastné kyseliny: cholesterol, campersterol a B-sitosterol, což vysvětluje proč je velice významnou bylinou pro léčení popálenin, říznutí, odřenin, alergických reakcí, revmatické artritidy, revmatické horečky, vředů a dalších zanětlivých stavů trávicího traktu a dalších orgánů jako žaludku, tenkého střeva, trakčníku, jater, ledvin a slinivky břišní. B-sitosterol také snižuje cholesterol a pomáhá zmenšovat riziko srdečních nemocí.

Pokud přidáme, že Aloe obsahuje ještě minimálně 23 polypeptidů (stimulátory imunity), pak všichni pochopíme proč šťáva z Aloe Vera pomáhá léčit široké spektrum poruch nebo nemocí imunitního systému včetně HIV. Polypeptidy a protinádorové látky v Aloe (emodin a Aloe lecitin) zase kontrolují rakovinu.

Je to komplexní vztah mezi těmito složkami, který vysvětluje proč je Aloe Vera tak účinná v pomoci s celou řadou nemocí. V průběhu věků byla ověřena mnoha významnými lékaři a rozšířila se na všechny kontinenty. Proto si jistě zaslouží Váš zájem.

7 nejdůležitějších faktů

1. Aloe Vera byla používána tisíce let jako bezpečná přírodní léčba. Není to nová věc a její hluboký zápis do historie osvědčuje její účinnost. Může být bezpečně použita na pokožku, vlasy nebo vypita ve formě nápoje.
2. Štáva z listu obsahuje 75 různých živin, které jsou pro tělo potřebné a nebo mu pomáhají v očistě. Mineraly, Vitamíny (včetně B12), Aminokyseliny, Enzymy a další.
3. Nejsou zjištěné žádné vedlejší efekty nebo nepříznivé reakce. Je bezpečná pro celou rodinu od dětí po seniory.
4. Aloe vera přináši užitek díky kombinaci jejích látek a ne díky jedné "magické" přísadě.
5. Aloe vera spolupracuje s tělem a dodává mu důležité živiny, a proto má tělo čas se očistit.
6. Zvlhčuje pleť až do nejhlubších vrstev.
7. Aloe přirozeně upravuje imunitní systém, aby se tělo mohlo samo bránit.


Existuje mnoho očišťovacích kůr. Začněte třeba s Aloe a nechte se překvapit nechemickým léčením.

Toxické dědictví těžby ropy

14. dubna 2012 v 10:43 | Natural creator |  Ropa

Toxické dědictví těžby ropy v Amazonii

V první řadě bych rád zveřejnil naší finanční a informační podporu indiánského kmene Achuar community nedaleko řeky Huasaga River na hranicích s Equadorem, první krok se povedl odvrátit jednu společnost co měla zálusk na toto území. Podepisovali se petice a posílali finance. Bude to však ještě stát hodně úsilí zachránit zdevastovanou krajinu po zkušebních vrtech.Bylo ted natočeno video o dotčených indiánech.Přeji příjemné podívání.

Severní Amazonie v Peru je zruinována těžbou ropy
30 let těžby ropy v bloku 1AB v severní Amazonii odkázalo domorodým obyvatelkám a obyvatelům , kteří zde žili od nepaměti, utrpení podvýživy, nemoci a sociální rozvrat. Od r. 1971, Los-Anglesské Occidental Petroleum, předvání na území Peru praktiky, které jsou v USA postaveny mimo zákon. Tato americká korporace vypustí do místních řek v průměru 800 000 galonů toxického odpadu denně, domorodé komunity nesou po letech katastrofální následky.

Akutní zdravotní problémy v indiánských komunitách
Kmeny Achuar, Aguaruna, Urarina, Candoshi a další obyvatelé Západní Amazonie jsou závislí na čistém pralese a řece, která jim poskytuje živobytí. Nicméně, jak ukázala série studií za minulé dvě dekády, řeky, ze kterých domorodci získávají potravu obsahují vysoké množství soli a ropy, kritickou koncentraci chloridu a vysokou elektrickou konduktivitu, obzvláště řeky: Corrientes, Tigre a Piedra Negra River.

Spousta komunitám není dostupný zvláštní pramen, nebo nějaký alternativní zdroj vody, a tak jsou donuceni pít zamořenou vodu z řeky. Těžké kovy a organické sloučeniny kontaminovaly celý vodní potravinový řetězec a způsobují akutní zdravotní problémy domorodým obyvatelům a obyvatelkám, které vedou k častým úmrtím. Lídr indiánské komunity Pucacacuro prohlásil:

" Už nemáme kde rybařit, museli jsme přestat chytat ryby ve zdejším jezeře, protože jednou, když jsme snědli rybu z jezera , způsobilo to mnoha obyvatelům nevolnost a pět lidí zemřelo."

Bonanza neposkytla domorodcům žádné odškodnění
Bloky 8 a 8X, situovány podél bloku 1AB, byly využívány státní peruánskou ropnou společností Petroperu s podobně katastrofálními sociálními a ekonomickými následky. Tyto pozemky jsou ropným průmyslem v Peru považovány za nejvíce lukrativní, protože poskytují 65% domácí spotřeby ropy.

Navzdory bohatství, které přináší těžba ropy, státní dotace na základní potřeby je v této oblasti limitována, nebo neexistuje vůbec. Stát Peru Poskytl místním minimum podpory, přesto, že jsou nuceni žít v toxickém prostředí, způsobeném národní spotřebou ropy.

Toxické dědictví žije díky Pluspetrolu
Praktiky amarické korporace a státu Peru, mající destruktivní vliv na živorní prostředí, byly ve velkém převzaty argentinskou energetickou korporací Pluspetrol - společnost s téměř neznámou historií - která začala využívat blok 1AB v roce 2000 a bloky 8 a 8X v roce 1996. Peruánské indiánské sdružení NGO Racimos de Ungurahui a další skupiny nyní podporují postižené obyvatele, odsuzováním praktik Pluspetrolu a požadováním vyčistění a detoxikace oblasti.

Pluspetrol nyní pospíchá s plány výstavby nového 110km dlouhého ropovodu z bloku 8 do bloku 1AB, který protne indiánské úzamí a způsobí další ekologickou a sociální katastrofu. Místní lidé protestují proti novému ropovodu, jehož výstavba bude stát 20 mil. Dolarů, ve strachu z následků ze zvyšující se těžby.

Nicméně, Pluspetrol stojí také v čele korporace PCGP (Peru's Camisea Gas Project), působící v jihovýchodní Amazonii. Skrze tuto společnost prosazuje ropovod, který má údajně zvýšit produkci ropy o 12 000 barelů denně, tedy o 13% a vydělat korporaci víc než 100 mil. dolarů ročně. V horlivé honbě za bohatstvím Pluspetrol vytrvale odmítá kompenzovat škody způsobené těžbou a přiznat svůj podíl na toxickém znečištění Amazonie.


Přikládám rozhovor s moc příjemným cestovatelem, dokumentaristou i spirituálním rádcem (alespoň pro mě) Viliamem Poltikovičem o situaci v Amazonii

Viliam Poltikovič se před pár dny vrátil z Peru, kde spolu s odborným poradcem Petrem Chobotem natáčel materiál do filmu o peruánských šamanech, jejich učení a chápání světa. Podařilo se jim zachytit spoustu inspirativních, krásných a neobyčejně zajímavých výpovědí. Setkali se však i s šokující skutečností, které věnujeme tento rozhovor: naftařské společnosti brutálním způsobem likvidují nejen amazonský prales, ale i jejich původní obyvatele, kteří zde žijí.


Ropa a kosmetika

14. dubna 2012 v 10:03 | Natural creator |  Ropa
Zkontrolujte si kosmetiku - není v ní škodlivá ROPA?

Ropa v kosmetice?
Možná si říkáte, že to je pořádná hloupost. Jak by mohla být ropa součástí kosmetiky, kterou denně používáte? Samozřejmě, na kelímku vašeho oblíbeného krému není ve složení uvedeno slovíčko "ropa". Pokud tam ale objevíte složku s názvem minerální olej (mineral oil) nebo parafín (Paraffinum Liquidum) či složku Petrolatum, vězte, že se tam ropa v určité formě nachází . Rovněž zbystřete pozornost, pokud objevíte vazelínu nebo "Propylene Glycol", což je také ropný derivát a měl by zajišťovat zvlhčování pokožky. Tyto látky mají svůj základ v ropě. Používají se i v drahých krémech a jiných kosmetických výrobcích, které si denně na sebe "dáváme" s dobrým pocitem a s vírou, že prospějí naší pokožce, vlasům, jednoduše, že nás udělají krásnějšími.

Škodí!
Jenže ropa v kosmetice (v různé formě) není zrovna tím nejlepším prostředkem pro naši krásu. Například minerální oleje způsobují často ucpávání pórů, a tím pádem vedou ke vzniku nečistot na pleti. Propylenglykol (nebo Propylene Glycol) se používá jako zvlhčovadlo v kosmetice. Tuto látku byste našli kromě kosmetiky například i v brzdové kapalině či nemrznoucí směsi.
Ropa a její deriváty naší pokožce škodí, a proto je dobré vybírat si kosmetiku skutečně opatrně. Neustále se dělají nové a nové výzkumy, které dokazují, že syntetické látky v kosmetických přípravcích (včetně ropných derivátů), mohou mít velmi negativní dopad na naše zdraví. Nejde jen o kožní alergie a ekzémy, ale i o vážnější poškození zdraví (škodlivý vliv na játra či ledviny, endokrinní a reprodukční systém a další).

Co dělat?
Nemusíte hned vyhodit všechny kosmetické výrobky s obsahem ropy a ropných derivátů, které doma najdete. Je však určitě rozumné více dbát na výběr kosmetiky a všímat si její složení. Nepřehánět to s množstvím kosmetických výrobků a pokud možno, vybírat si raději certifikovanou přírodní kosmetiku. Její výběr je i u nás už velmi široký ak dispozici je poměrně hodně značek kvalitní čisté přírodní kosmetiky s dlouholetou tradicí. Vaše pokožka si zaslouží to nejlepší. Je však sporné, zda drahé kosmetické přípravky s obsahem syntetických látek a ropy jsou tím nejlepším pro naši krásu i zdraví ...

Co je to Bio nebo organická kosmetika?
Bio (z německého biologische) nebo Organická (z anglického slova Organic) kosmetika získává stále větší popularitu. A to nejen díky marketingu, ale zejména pro její skutečné účinky, které oceňují zejména lidé s velmi citlivou nebo jinak problematickou pokožkou. Bio kosmetika je vhodná pro všechny typy pokožky, pro její čistotu ji bez obav může používat každý, včetně lidí trpících alergiemi. Přibližně 60 procent toho, co si dáváme na pokožku, později absorbuje naše tělo. Proto by se do kosmetických výrobků měli používat jen ty nejčistší ingredience. Organické a přírodní složky jsou mnohem efektivnější než chemické deriváty z ropy a jiné syntetické látky, protože pracují v harmonii s pokožkou a tělem. Z dlouhodobějšího hlediska napomáhají i přirozenému procesu hojení a regenerace.

Ingredience v bio (organické) a přírodní kosmetice
(nebo jaký je rozdíl mezi "bio" a "přírodní kosmetikou")

Bio (organická) kosmetika: přísady použité v takové kosmetice jsou vypěstované bez pesticidů a podle přísných předpisů kontrolních institucí, které vydávají povolení k jejich přidávání do výrobků s označením "organic" nebo "bio". Přírodní přísady mohou být použity v nezměněné formě, většinou jsou však zpracovány, upravené a smíchané s ostatními přísadami zejména v zájmu prodloužení doby použití výrobku ale iv zájmu efektivnějšího působení některých složek na daný typ pokožky.

Běžná přírodní kosmetika: pokud sledujeme reklamu na kosmetiku nebo zaostříte v supermarketu, drogerii nebo v lékárně na kosmetické výrobky, zjistíme, že převážná většina výrobků obsahuje přírodní složky. Přesto mají daleko od přírodních. V současnosti roste poptávka po organických a skutečně přírodních přípravcích a průmysl reaguje slogany "vyrobené na přírodní bázi", nebo "obsahuje přírodní složky". Ale na rozdíl od organické kosmetiky, která musí projít testováním a certifikací na základě dodržení přísných kritérií, na jakoby přírodní kosmetiku se nevztahují žádné striktní předpisy. Samotný pojem "přírodní" není legislativně ošetřen. Například ve Velké Británii slovo "přírodní" může být použito na jakémkoli výrobku, který obsahuje jen 1 procento ingrediencí získaných z přírody .*

* (Česká ani Slovenská legislativa pojmy "bio" / "přírodní kosmetika" neupravuje.)

Pokud nakupujete kosmetiku na přírodní bázi nebo obsahující přírodní složky, doporučujeme vám prostudovat si její složení. Jestliže výrobek obsahuje některou škodlivou složku uvedenou na konci tohoto příspěvku, tak jednoznačně není přírodní.

Certifikace bio (organické) kosmetiky
Certifikace organické kosmetiky zaručuje zákazníkovi výjimečnou kvalitu a nabízí jistotu, že dostanete produkt, který neobsahuje zbytečnou chemii. Všechny certifikované produkty jsou označeny symbolem organizace, která daný výrobek certifikovala. Každá země má svou vlastní organizaci, nebo organizace, které výrobky přísně testují a certifikují. Slovenská společnost OrganiCare vám jako první přináší kosmetické výrobky firem Raw Gaia a Trevarno z Velké Británie, které jsou certifikované britskými institucemi, jako například "Soil Association", "Vegan Society" a "The Organic Farmers & Growers", které garantují, že všechny certifikované výrobky obsahují organické ingredience a neobsahují chemikálie jako parabeny a ftaláty.


Přehled nejčastěji používaných škodlivých ingrediencí vyskytujících se v běžné pleťové, tělové kosmetice a dekorativní, kterým doporučujeme, pokud je to možné, se vyhýbat:

Parabeny: používají se jako konzervační látky ve velkém množství v běžné iv luxusní tělové a pleťové kosmetice. Parabeny pracují na bázi blokování, resp. potlačování aktivity enzymů. Zbytky parabenů se našly ve tkáni lidských prsů, ale spojení s rakovinou prsu nebylo zatím potvrzeno. (1) Je dokázáno, že parabeny s estrogenním efekt (dokáží imitovat hormony). Speciální propyl parabeny má značně negativní vliv na mužské reprodukční orgány - snižuje produkci spermií. (2)

Sodium Lauryl sulphas (SLS): je to saponát, nachází se v 90% běžných šampónů, včetně dětských, v zubních pastách, sprchových gelech a koupelových přísadách. Přidává se kvůli tvorbě pěny. Je to leptavé čistidlo, které může způsobovat podráždění kůže, očí a povrchu hlavy. Podle britské Women 'Environmental Network existují důkazy, že SLS má negativní účinky na reprodukci a imunitní systém a může poškozovat játra. (3)
Minerální olej a ropné deriváty používané jako ingredience: minerální olej je derivát ropy a ve velkém množství se nachází v běžných kosmetických prostředcích, včetně dětských olejů, koupelových přípravcích a tělových mlécích. Na pokožce vytváří mastný film, co na začátku užívání zanechává příjemný pocit hebkosti. Časem se však kvalita pleti zhoršuje, případně se začnou tvořit kožní problémy, jako jsou ekzémy - jelikož pokožka nepropouští kyslík a to způsobuje zadržování toxinů. Petrochemikálie používané v kosmetice, včetně propylen glycolu, SD alkoholu a benzenu jsou toxické. Například benzen se používá jako rozpouštědlo v barvách a lacích na nehty, je toxický iv malém množství a má karcinogenní účinky. (4) Propylen glycol vysušuje pokožku a může způsobovat kontaktní dermatitidu. (3)
DEA (Diethanolamine), TEA (triethanolamine): jsou bezbarvé tekutiny, nebo mohou být ve formě krystalického alkoholu. Používají se jako rozpouštědlo, emulgátorů, nebo saponát (zvlhčovací prvek). V kosmetických výrobcích reagují jako změkčovadlo. Problém vzniká, pokud se kombinují s ingrediencemi, které reagují jako nitrosating prvek (např. 2-bromo-2-nitro-propane1 ,3-diol), nebo jsou kontaminovány dusičnanem sodným. (5) I když neexistuje důkaz spojitosti s rakovinou, výzkumy dokumentují, že tyto prvky jsou karcinogenní u zvířat. (6)
GM (geneticky modifikované) ingredience: GM jsou stále horkým tématem různých diskusí, zatím však neexistují dostatečně validní testy, které by zhodnotily celkový efekt GM na lidský organismus. Přesto jsou k dispozici studie, které potvrzují signifikantní negativní efekt některých GM plodin na biologickou diverzifikaci.

Ftaláty (DBP / DMP / DEP): Ftaláty jsou skupinou esterů kyseliny ftalové a využívají se zejména v rozmanitých průmyslových a spotřebitelských aplikacích jako změkčovadlo polymerů, převážně PVC (polyvinylchloridu). Avšak používají se iv kosmetickém průmyslu - nacházejí se v rtěnkách na rty, lacích na nehty a sprejích na vlasy, zejména v kosmetických produktech vyráběných mimo EU. Ftaláty se jako ingredience často neuvádějí na etiketách kosmetických výrobků a bývají zahrnuty pod názvem parfém / fragrance. Mají prokazatelný nepříznivý účinek na hormonální systém - snižují plodnost a zapříčiňují vadný vývoj mužských plodů. (3) DEHP a DBP jsou podle směrnice EU 67/548/EHS, o klasifikaci a označování nebezpečných látek, zařazeny mezi toxické pro reprodukci látky.
Syntetické vůně: i když nejsou jednoznačné důkazy, že parfémy vyvolávají alergie, děti jsou více senzitivní na syntetické vůně a může se u nich rozvinout alergická reakce. (6) Nejnovější studie americké Environmetal Working Group potvrdila, že běžně používané parfémy a toaletní vody obsahují zhruba 14 skrytých chemikálií, které nejsou uvedeny na obalu. Mezi těmito chemickými látkami se nacházejí i takové, které souvisejí s narušením hormonálního systému a alergickými reakcemi a mnoho dalších látek, které ještě nebyly testovány z hlediska zdravotního rizika. (7)
Syntetická barviva: stejně jako syntetické vůně, barviva mohou vyvolat alergickou reakci, nebo podráždění pokožky. Některé barvy byly asociované s hyperaktivitou. (4)
Kyseliny glykolové a její deriváty jsou známy i jako Alpha Hydroxid acids (ahas): používají se jako ingredience ve výrobcích na exfoliaci pleti, protože dokáže proniknout velmi rychle do pokožky a přispět ke změně její struktury čímž urychluje proces penetrace i u jiných chemických ingrediencí. Nacházejí se v krémech, mlécích, maskách, exfoliační a akné produktech. Ahas mohou spustit reakce imunitního systému, které se projeví svěděním, zarudnutím a pálením pokožky, případně se objeví puchýře. Jsou sentitívne na sluneční světlo čímž zvyšují riziko spálení pokožky a rakoviny kůže. Např. propylen glykol může způsobit iritíciu pokožky při koncentrícii 2% a méně přesto se používá v kosmetice v mnohem vyšších koncentracích. (8)
Bisabolol: je derivát z heřmánku av kosmetice se používá se jako syntetická vůně a zvlhčovač pokožky v přípravcích po holení, hydratačních krémech, ochranných UV krémech a rtěnkách na rty. Stejně jako ahas je urychlovačem penetrície jiných ingrediencí do pokožky. Může způsobovat iritíciu pokožky a její zarudnutí. (8)
BHA (Butylated hydroxyanisole): se používá jako konzervační přísada do make upu, čistících mlék a proti vráskových hydratačních krémů. BHA se běžně používá iv medcinských výrobcích např.. isotretinoin resp. Accutane / Roaccutane. Několik výzkumných studií potvrdilo karcinogenní účinky BHA u mužů v podobě testikulární rakoviny a snížení plodnosti a jejich imitující vlastnosti ženského hormonu estrogen. Účinky na pokožce se mohou projevit svěděním, pálením, kopřivkou a puchýři.

Aloe Vera - Mýty a Fakta

13. dubna 2012 v 12:56 | Auroville Ghost |  Aloe Vera


Fakta

Spencer, anglický básník napsal:
"There is a principle which is a bar against all information, which is proof against all argument and cannot help but keep man in everlasting ignorance, which is condemnation without investigation."
(Existuje pravidlo, které je překážkou veškerého vědění, jež je důkazem proti všem argumentům a nepomáhá, ale udržuje člověka ve věčné nevědomosti, a tou je odsouzení bez prozkoumání)
Toto pravidlo přesně odpovídá na přijímání léčivých účinků Aloe Vera moderní medicínou!

Časová osa odkazů na Aloe vera v historii lidstva

2200 př.n.l. - Nalezeny hliněné tabulky v sumerském městě Nipur. Celý list Aloe Vera se používal jako projímadlo. Žádné další účinky nejsou zmiňovány.

1550 př.n.l. - Egyptský papyrus - "Ebers papyrus". Celý list se rozdrtil a smíchal s ostatními léčivými činidly a výsledná směs se uvařila. 12 receptů užívaných k vnitřnímu i vnějšímu léčení.

400 př.n.l. - Aloe vera a její produkty jsou exportovány do Asie. Intenzivně obchodnováno araby skrz celý Blízký východ. Bylina pěstována a užívána v Indii (praktika, která pokračuje dodnes) jako lék na vnitřní i vnější nemoci. Soupis receptů je už obrovský .

50 př.n.l. - Celsius, řecký lékař. Aloe představena "západní" medicíně. Šťáva užívána jako projímadlo. Žádné další účinky nejsou zmiňovány.

41 - 68 n.l. Dioscorides, první detailní popis byliny, které říkáme Aloe Vera. Poznámka, že šťáva je léčivá ne gel. Poznamenává, že šťáva je sbírána a vařena tak dlouho dokud nezbývá tenká tmavá melasa pro snazší skladování a transport. Dále se zmiňuje, že čím více je Aloe Vera hořké tím větší účinky má. Podporuje spánek, čistí trávicí soustavu, lék na vředy, vředy na genitáliích, léčí předkožku, dobré na suchou a svědivou pokožku, hemeroidy, odřeniny, zastavuje padání vlasů, bolesti zubů a zastavuje krvácení z ran. Léčí angínu a nemoci úst a očí.

23 - 79 n.l. - Plinius starší, římský lékař, opakuje zjištění Dioscorida a přidává, že šťáva pomáhá proti pocení a vařený kořen léčí místa postižená leprou. Konstatuje, že falešné Aloe bylo vyrobeno a prodáno blízko Jeruzaléma, nazýval ho "šmejd" .

200 n.l. - Aloe se stává významnou součástí Římské medicíny. Používáné lékaři jako byl Galen, Antyllus, Aretaces a mnoho jiných. Užití a popis převzaty od Dioscorida a Plinia staršího.

700 - 800 n.l. - Čínská Materia Medica, první použití Aloe v Číně. Čínani ji nazývali Lu-hui, což znamená "černý vklad" nebo "Hsiang-tqan" odkazující na hořkou chuť Aloe. Kniha zmiňuje hodnotu Aloe jako léku na rýmu, horečku a na křeče u dětí. Také potvrzuje užití na nemoci kůže. Celý list se rozdrtil a uvařil.

900 n.l. - Al-Kindi, arabský filozof, matematik a lékař. Konstatuje, že Aloe je účinný lék na záněty, oční vředy, trudomyslnost a další nemoci. Přidává, že Aloe je v Iránu používáno jako projímadlo a v Egyptě jako pročišťovadlo na detoxifikování celého těla přes trávící systém. Metody zpracování nejsou uvedeny.

1000 - 1300 n.l. - Vysušená míza i celá rostlina se stávají široce používané v celé Evropě.

1300 - 1500 n.l. - Zpracovaná Aloe (vysušená míza) je představena v Anglii. Použivá se jako projímadlo a léčí se s ním vnější rány a nemoci. Vysušená míza je dovážena z Afriky, hlavně z ostrova Socotra.

1500 - 1600 n.l. - Bylina je brána španělskými dobyvateli a misionáři do Nového světa. Zasazeny okolo katolických misií a široce používána misionáři a domorodým obyvatelstvem jako univerzální lék v celém Karibiku a v Centrální a Jižní Americe.

1600-1700 n.l. - Rostlina je sázena za účelem zisku v celém Karibiku. Španěly na ostrově Barbados a Holanďany na ostrově Curacao. Štáva je extrahována z rostliny a vařena do černé melasy pro export do Evropy.

1700-1900 n.l. - Jméno Aloe Vera poprvé použito k popisu rostliny vědcem Carl von Linne v roce 1720. Vědecké jméno - Aloe Vera Linne - je používáno dnes jako, Aloe Barbadensis Miller. Stovky lékařských publikací po celém světě popisují používání aloe jako léku. Bylina je oficiálně zapsána jako projímadlo a ochrana kůže v Americe v roce 1820.

1900 - První komerční farma v Americe založená plukovníkem H.W.Johnstonem na Floridě v roce 1912.

Mýty

1. Manoza Aloe Vera je zodpovědná za schopnost rostliny léčit - lež.

Tato myšlenka musí být odmítnuta díky výsledkům pokusů, při kterých se ukázalo, že celý list Aloe je šestkrát efektivnější než samotná manosa.

2. Aloe musí být zpracováváno za studena - teplo zničí aktivní látky - lež.

Zpracování za studena skvěle zní, ale není podpořeno fakty. Ve starověku byla míza (žlutá šťáva která odkápává z listů, když jsou naříznuty nebo zlomeny) nebo celý list rozdrcen a vařen abych byla zachována jeho hodnota. Tisíce současných výzkumníků souhlasí ze štáva by měla být pasterizována nebo dokonce přivedena k varu aby se zachovala její hodnota. Navíc polysacharidy a glykoproteiny a další aktivní látky v rostlině mají bod teploty varu dále než je bod teploty varu u vody.

3. Šťáva z Aloe Vera musí vypadat a chutnat jako voda - lež.

Syrová čistá šťáva z Aloe vera má žlutou barvu a hořkou chuť. Na začátku 70 let objevili zpracovatelé uhlíkovou filtraci, která mění barvu Aloe a zjemňuje hořkou chuť. Naneštěstí nám zapomněli sdělit, že uhlíková filtrace zničí podstatnou hodnotu Aloe, protože odstraní vitamíny, minerály, aminokyseliny, enzymy, tučné kyseliny atd. Významně snižuje léčebný efekt Aloe, protože odebírá téměř všechy léčivé látky s vyjímnkou Aloe manozy a lecitinů. Léčivé látky, které jsou zničeny zahrnují: Aloiny, emodin, B-sirosterol, a další protizanětlivé steroly, kyselinu salycilovou, fenoly, síru, lupeol a ostatní hydrochloridy. Zatímco Aloe zpracované uhlíkovou filtrací vypadá jako voda nechutná tak. Někteří zpracovatelé používají fakt, že Aloe vypadá jako voda a prodávají ho veřejnosti!
Pamatujte si - Jestliže, to vypadá a chutná jako voda - pak to asi bude voda!

4. Koncentrovaná Aloe vera džus neobsahuje léčivé látky - lež.

Všechny starověké záznamy zmiňují , že Aloe musí být koncentrováno, aby se zachovala jeho hodnota. Toto se děje vařením nebo sušením na slunci. Moderní věda ukázala, že koncentrované Aloe je velmi efektivní a může být mnohem více úspěšné při léčení zranění a kožních problémů.

5. Smíchaní Aloe s vodou nebo s jinou tekutinou znicí její aktivní látky - lež.

Skr z celou historii byla Aloe mixována s vodou, mlékem, vínem, medem a dalšími přírodními i syntetickými látkami aby byla použitelnější pro léčebné účely, beze ztráty účinnosti!

6. Enzymy nebo jiné živiny jsou zodpovědné za schopnost rostliny léčit - lež.

Ž Živiny, které obsahuje Aloe se nelíší od živin, jež se nalézají v jiné zelenině. Pokud by tyto živiny, byly zodpovědné za léčení pak všechna zelenina by na tom byla stejně.

Testování kosmetiky

11. dubna 2012 v 2:14 | Ladislav Mencl |  Chov zvířat pro kosmetiku

Testování kosmetiky

Nedaleko mého bydliště je jedna taková pobočka pro testování kosmetiky a léčiv. Přikládám pro šokující ceník zvířat dovážených z Francie a dalších států evropské unie. Neceňme zvířata jako nějaké věci. Jak moc se od nich lišíme? O těchto laboratořích je zakázáno mluvit.Asi tušíte proč.Testování se nezakázalo.Jen se o něm nemluví.Co oči a uši neslyší, to svědomí nebolí.

Zamyslete se proto nad tím co vlastně kupujete.


Každý z nás denně používá alespoň jeden kosmetický přípravek. Ruce si myjeme mýdlem, obličej si ošetřujeme krémem. Ženy používají líčidla, laky na nehty, barví si vlasy, řasy či obočí, muži při holení žiletkou používají pěny a vody po holení, čistíme si zuby pastou. Toto je jen nepatrný výčet nejběžnějších kosmetických produktů, které se testují z hlediska bezpečnosti pro člověka a životní prostředí. Testovány jsou jak hotové výrobky (šampony, mýdla, krémy, laky na vlasy atd.), tak i základní chemické složky.

Kosmetický výrobek a chemická látka nejsou totéž
Biologické testy kožní tolerance, tj. snášenlivosti daného kosmetického výrobku kůží, případně sliznicí spotřebitele, se provádějí za účelem potvrzení předpokládané zdravotní nezávadnosti a dobré snášenlivosti přípravku. Jedním z pracovišť, kde se v ČR tyto testy provádějí, je Národní referenční centrum pro kosmetiku Státního zdravotního ústavu v Praze. Podle vyjádření vedoucí centra MUDr. Jírové se již od 70. let testy neprovádějí na zvířatech, ale na tkáňových kulturách, a to z důvodu větší citlivosti tkáňové buňky na jemné rozdíly v toxicitě. Tkáňové buňky jsou také levnější a lépe se s nimi manipuluje. K potvrzení tolerance nové receptury nebo při zásadní změně receptury se výrobek hodnotí klinicky na lidských dobrovolnících. Pokud je změna ve složení výrobku pouze drobná, klinická vyšetření a vyhodnocování na dobrovolnících již odpadají.
Všechny chemické látky (v našem případě chemické složky kosmetického výrobku) procházejí testy a zkouškami podle zákona o chemických látkách a přípravcích, podle doporučených metodik OECD. Jsou to testy analyticky chemické, in vitro a testy toxicity na zvířatech. Testy toxicity na zvířatech představují např. tyto zkoušky: akutní toxicita orální (ústní dutinou), dermální (na kůži) a inhalační (vdechováním), akutní oční a kožní dráždivost, přecitlivění - alergické reakce, subchronická a chronická toxicita, fototoxicita, teratogenita (účinky na zárodek), neurotoxicita (účinky na nervový systém), karcinogenita (tvorba zhoubných nádorů). Pokusné zvíře (nejčastěji králík, myš, morče, pes, makak) se smí použít pouze na jeden pokus, po každém pokusu musí být usmrceno. Schváleny byly rovněž náhradní testy. Tři z nich jsou zaváděny do praxe: Amesův test pro mutagenitu a toxicitu, náhradní test pro fototoxicitu, a genotoxicitu. V ostatních případech jsou stále běžně používána zvířata.


Evropská unie se dočkala zákazu testování kosmetiky na zvířatech
Dne 15.1. 2003 schválil Evropský parlament 7. pozměňovací návrh směrnice o kosmetice, která v rámci EU zakazuje testování kosmetických výrobků a jejich složek na zvířatech. Zákaz v podobě kompromisní dohody z listopadu loňského roku mezi Evropským parlamentem a členskými zeměmi EU vstoupí v platnost v roce 2009. Směrnice rovněž zakazuje prodej kosmetiky, která byla testována na zvířatech v jiných částech světa.
Nicméně evropský kosmetický průmysl, který má roční obrat 44 bilionů Euro, si zajistil výjimku pro tři oblasti testování toxicity na zvířatech - pro reprodukční toxicitu, testování toxikokinetiky a opakovaný kožní test/(sub)chronický perorální test toxicity. Výjimky znamenají odklad zákazu těchto testů o 10 let, po jejichž uplynutí dalších 10 let nebude možné zakázat prodej výrobků vyvinutých pomocí těchto tří testů s tím, že tato doba může být prodloužena, pokud nebudou k dispozici testy náhradní.
Zákaz musí být ještě přijat 15 členskými zeměmi EU, což se, v porovnání s předchozími nepřetržitými jednáními po listopadovém přijetí návrhu Smírčím výborem EU, zdá býti pouhou formalitou. Přesto ale, po předešlých negativních zkušenostech, je opatrnost či dokonce skepticismus o definitivním přijetí na místě.
Odhaduje se, že každým rokem při testech nových produktů v EU zbytečně zemře 38 000 zvířat. Velká Británie, Německo, Rakousko, Belgie a Nizozemí již zakázaly kosmetické testy na zvířatech, ale na rozdíl od nové směrnice EU se tyto zákazy nevztahují na výrobky dovážené ze zemí mimo evropské společenství. Většina evropských kosmetických testů je prováděna ve Francii a Itálii, jež jsou předními výrobci a vývozci kosmetických výrobků.

Co můžeme udělat
Mnozí lidé jsou toho názoru, že není správné, aby zvířata trpěla například kvůli šamponu nebo očním stínům, a snaží se vyhledávat kosmetiku, která nebyla testována na zvířatech. Orientovat se v této oblasti je však pro spotřebitele velmi těžkým úkolem, výrobci označují své produkty množstvím často zavádějících a nejasných tvrzení, za nimiž se může skrývat cokoli.
Je bohužel nutno konstatovat, že zcela netestovaná kosmetika neexistuje. Zatímco se hotový kosmetický výrobek na zvířatech nezkouší, jeho složky byly s největší pravděpodobností někdy v minulosti na zvířatech otestovány. Všechny nové látky se totiž ze zákona musejí na zvířatech vyzkoušet. Ačkoli se tato skutečnost může zdát deprimující, východiska zde přece existují. Je totiž skutečný rozdíl mezi firmou, kterou otázka testovaní na zvířatech nezajímá a která vyvíjí neustále nové a nové přípravky obsahující nové složky, které musejí nutně testováním na zvířatech projít; na druhé straně jsou firmy, které zaujaly k otázce testovaní jasné etické stanovisko, například v takové formě, že si neobjednávají žádné testovaní, neiniciují vývoj nových látek, protože se spokojí s několika tisíci látkami, které jsou už k dispozici. A navíc si pro všechny složky, které ve svých výrobcích použijí, stanoví jasnou časovou hranici (cut-off date) - látky otestované po tomto datu nepoužívají, aby nijak nepodporovaly žádné novější testování.
Právě podle těchto kritérií se řídí Humánní kosmetický standard, podle něhož je sestaven seznam kosmetiky bez krutosti společnosti BUAV (British Union for the Abolition of Vivisection) a ECEAE (European Coalition to End Animal Exeriments). K tomuto standardu se přihlásily stovky firem po celém světe, zde uvádíme ty z nich, které jsou dostupné v ČR.

Alcina
Bon-Auroville (V)

L´Occitane
Louis Widmer
Montagne Jeunesse (V)
Phytomer
Weleda (V)


(V) kosmetika splňující vegetariánský standard (tj. kde nebyly použity suroviny ze zabitých zvířat)


Pokud nechceme podporovat zbytečné utrpení zvířat kvůli kosmetice, je obecně dobré:
- vyhnout se v kosmetice novinkám s obsahem nějakých nových "převratných" složek, které byly nutně otestovány na zvířatech. U velkých nadnárodních firem je největší pravděpodobnost, že budou takovéto novinky vyvíjet.
- kupovat kosmetiku co nejvíce přírodní, která obsahuje málo složek. Skutečně přírodní kosmetiky není mnoho (navzdory tvrzení výrobců na obalech).

CENY ZA NEJČASTĚJI PROVÁDĚNÉ BIOLOGICKÉ TESTY


Ceníky Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii a.s. Praha,
pobočky Konárovice a Pardubice - Rosice. Ceníky jsou z roku 1994.

Ceny za nejčastěji prováděné biologické kontroly a testy
Název testu
Cena
1. Test pyrogenity na třech králících
795
2. Test pyrogenity na pěti králících
1160
3. Oční dráždivost na třech králících
990
4. Dermální dráždivost na šesti králících
1810
5. Dermální dráždivost na třech králících
990
6. Test biologické účinnosti a protrahované složky insulinu
7900
7. Vaginální, rektální nebo intramuskulární dráždivost
1350
8. Akutní oční dráždivost - králík
5100
9. Akutní dermální dráždivost - králík
5600

Poznámky: Test č. 1, 2, 4, 6 - ČSL 4; Test č. 3, 5, 7 - PN, Test č. 9 - OECD 404; Test č. 8 - OECD 405. Po dohodě provádí tento výzkumný ústav i studie na primátech druhu makak rhesus (Macaca mulatta) - například toxikologické studie, hemodynamika, farmakologické studie, etologie aj. Ceny testů jsou v Kč a bez 5% DPH. Nabídkový list tohoto ústavu též upozorňuje, že laboratorní zvířata dodána z vlastních chovů jsou velice kvalitní a za velmi atraktivní ceny.

CENY NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH LABORATORNÍCH ZVÍŘAT


Ceny nejpoužívaných zvířat v laboratořích v ČR
Druh, kmen, kategorie
Věk, váha
Cena
Myši NMRI monit.
do 16g
16,90
Myši NMRI monit.
16 - 25g
23,70
Myši NMRI monit.
nad 25g + chovné
30,60
Myši NMRI monit.
březí
61,20
Myši NMRI SPF
do 16g
29,00
Myši NMRI SPF
16 - 25g
35,10
Myši NMRI SPF
nad 25g + chovné
47,90
Myši NMRI SPF
březí
95,80
Potkani Wistar H. monit.
do 70g
32,00
Potkani Wistar H. monit.
70 - 150g
46,50
Potkani Wistar H. monit.
150 - 180g
61,80
Potkani Wistar H. monit.
nad 180 + chovní
74,20
Potkani Wistar H. monit.
březí
147,40
Potkani Wistar H. SPF
do 70g
48,70
Potkani Wistar H. SPF
70 - 150g
84,50
Potkani Wistar H. SPF
150 - 180g
98,30
Potkani Wistar H. SPF
nad 180 + chovní
117
Potkani Wistar H. SPF
březí
233,80
Morčata
do 250
77,60
Morčata
250 - 350g
89,90
Morčata
nad 350g
106,30
Křečci syrští
do 60g
39,20
Křečci syrští
60 - 80g
45,50
Křečci syrští
nad 80g
59,80
Králíci (stříbřitě černí malí)
za 1kg živé váhy
79,00
Králíci (ostatní plemena)
za 1kg živé váhy
62,00
Psi Beagle
3 - 6 měsíců
2250
Psi Beagle
6 - 9 měsíců
3500
Psi Beagle
9 - 12 měsíců
4700
Psi Beagle
nad 1 rok
5400
Opice makak rhesus
do 1,5 roku
6900
Opice makak rhesus
nad 1,5 roku
9900

Poznámky: Zkratka monit. znamená monitorovaná zvířata. Tato zvířata se složením mikroflóry příliš neliší od zvířat SPF. Cena je uvedena v Kč a bez 5% DPH.


Historie Aloe Vera

10. dubna 2012 v 22:52 | Auroville Ghost |  Aloe Vera
Většina botaniků bude souhlasit, a záznamy v kronikách toto potvrzují, že rostlina Aloe Vera pochází původně z horkého a suchého klimatu Afriky. Protože se bylina snadno adaptuje na místní podmínky, a protože člověk byl dychtivý nosit si ji s sebou, můžete ji najít na mnoha místech s vhodnou teplotou. Mnoho lidí si Aloe Vera pěstují doma jako pokojovou rostlinu.

Ačkoli je Aloe vera tropická rostlina, její kořeny mohou přežít mrazivé teploty tak dlouho, dokud nepromrzne země až ke kořenům. Aloe vera může vypadat zdravě, a přesto v jejích listech nebudou obsaženy léčivé látky nebo vitamíny. Při 5 stupních Celsia se začínají ztrácet účinné látky. Takové poškození může být kritické při teplotě těsně nad 0. Naopak rostlina roste i při teplotách okolo 40 stupnu Celsia a může vydržet i větší teploty nebo dlouhé sucho. Přesto nejvíce prospívá ve vlhkých džunglích, pokud její kořeny nejsou pod vodou.

Moderní medicína v současnosti nepoužívá léčivé účinky Aloe Vera. Přestože má málo oficiální propagace, je to široce používaná substance na léčení popálenin a odřenin. Její použití v kosmetice je obrovské od šampónů po gelové balzámy, navíc se dá konzumovat jako hodnotný nápoj, který pomáhá při střevních obtížích nebo při celkové očistě organismu. Zatím stále není plně prozkoumanou bylinou v rámci lékařské komunity, ale oficiální testy stále pokračují.

Záznamy o Aloe Vera obsahují svitky většiny starověkých civilizací, od Perské říše a Egypt po Řecko a Itálii nebo Indii či Africký kontinent. Bylina byla široce známa po Asii a Pacifiku a je součástí tradic Japonska, Filipín a na Hawaii. Španělé používali Aloe a přinesli ho s sebou do Jižní Ameriky a Karibiku. Jeden z prvních propagátorů byl Řecký lékař Dioscorides. V každém věku, na všech kontinentech, v různých kulturách, Aloe Vera budilo pozornost vzdělaných myslí.

Trvalo to tisíce let, než člověk objevil, co známe dnes jako moderní chápání rostlin, která rostlina se dá konzumovat, a která ne. Která lečí a co nám škodí. Je důležité zapamatovat si, že toto je klasická historie veškerých našich znalostí na světě. Většina našich prodávaných léků jsou vydestilované, zkombinované, reprodukované variace substancí nalezených v přírodě. Některé z těchto substancí nám byly doporučovány našimi předky dlouho předtím, než byla jejich hodnota prokázána a pochopena vědeckou metodou. Neměli bychom odmítat žádné zděděné znalosti o léčivých bylinách bez důkladného vyšetřeni a přezkoumání. Každý rozumný vědec by měl uznat, že na světě nám toho zbývá prozkoumát ještě hodně.

Jedna z prvních knih o přírodní léčbě (jediná, která byla tehdy známa) byla Rig Véda, sestavena v Indii mezi roky 4500 - 1600 př.n.l. Přestože obsahuje stovky rostlin považovaných za léčivé a je logickým začátkem pro jakýkoli rozhovor o alternativní medicíně, nezmiňuje přímo Aloe Vera. Mnozí věří, že na Sumerských hliněných tabulkách, nalezených v městě Nippur, datovaných do doby 2200 př.n.l., je Aloe Vera poprvé zmíněna mezi bylinami s velkou léčivou silou. První podrobná zpráva o léčivé hodnotě Aloe byla nalezena na papyru Ebers, egyptském dokumentu napsaném okolo 1550 př.n.l. Tento svitek nám zanechal 12 receptů pro smíchání Aloe Vera s jinými substancemi a jejich lečení jak vnitřních, tak vnějších lidských nemocí. Milník v detailním chápání rostlin vytyčil pro evropskou civilizaci Hippocrates (460 - 375 př.n.l.) Otec medicíny. Jeho Materia Medica nikde přímo Aloe nezmiňuje, ale v ten samý čas byla široce používána (viz Domorodé léky z Indie - Chopra). Chopra píše: "Neboť se Aloe často používá na zanícené rány a odřeniny, a protože způsobuje vnitřní pročištění je velmi dobře známa v Indii a není potřeba se o ní dále zmiňovat."

V řecké medicíně byla bylina poprvé zmíněna Celsiem (25 př.n.l. - 50 n.l.), ale jeho komentář zmiňoval pouze její pročišťovací efekt. První západní kompletní pochopení Aloe pochází z pera Dioscorida (41 - 68 n.l.). Tento mistr římské nauky o lécích získal své znalosti jako vojenský lékař. Dioscorides poprvé detailně popsal a zakreslil rostlinu, které říkáme Aloe Vera, o její šťávě píše "má sílu svazovat, podporuje spánek". Také si poznamenal :" uvolňuje břicho, čistí trávení". Dále píše že tato "pichlavá" Aloe se používá k zmírnění hemeroidům, příznivě hojí odřeniny, pomáhá na podráždění v krku nebo v ústech a že funguje je lék na oči. Dioscorides také přišel na to že celý list, když je rozdrcen, může zastavit krvácení z mnoha zranění.